Během jarní sezóny Vám budeme přinášet rozhovory s hráči, trenéry, fanoušky či funkcionáři hlucké kopané. Pro první rozhovor jsme vybrali elegáná, manekýna, krasavce a v poslední době také střelcé důležitých gólů hlucké A týmu Miloše Hlaváčka.
Milde, po mnoha kvalitních a úspěšných letech v Krajském přeboru na A tým přišla krize a po podzimní části se trčí až na předposledním místě. Co se stalo? Vždyť z týmu skoro nikdo neodešel, naopak přišli talentovaní Motyčka, Zelenka a Masařík.
Samozřejmě všichni jsme si vědomi toho, že se na jaro bude hrát o holé přežití v krajském přeboru. Co se týče nějaké hlubší analýzy podzimu, tak to bych asi nechal na trenérovi. Ono těch příčin je zřejmě více. Z mého pohledu ale byl docela zásadní vstup do soutěže, který nám nevyšel a pak jsme až na nějaké záblesky šli výsledkově z bláta do louže. Asi jsme v tom úvodu soutěže moc spoléhali na střelce Dohnyho, kterého však začátek také nezastihl ve střelecké formě a po 4. kole odjel zpátky do zámoří, kde k naší škodě již svůj um prodává. Nemyslím si, že bychom po herní stránce (až na nějaké výjimky) zásadně propadli, ve většině zápasů jsme byli dokonce lepším týmem. A však rozhodují branky a na ty se bohužel hrozně nadřeme, a když tomu připočtu mnohdy lacině obdržené branky, tak jsme tak, kde jsme.
Co čekáš od zimní přípravy? Je potřeba tvrdě potrénovat, posílit kádr nebo je to jen o psychice mužstva?
Příprava bude dlouhá a nic jiného než tvrdě trénovat a důkladně se připravit na jaro nám v této situaci nezbývá. Co se týče posil, tak to je znovu asi otázka na vedení.
Na první nepostupové místo ztrácíte tři body, pak už je tam ale odstup osmi bodový. To není moc lehká úloha. Věříš, že se začne vyhrávat a Krajský přebor se zachrání?
I přes nepovedený podzim, kdy jsme těch bodů moc neudělali, není pořád nic ztraceného. Věřím, že mužstvo má sílu na to, aby stáhlo klidně i těch osm bodů. Je třeba myslet pozitivně, vždyť jsme například v semifinále poháru, tak daleko jsme se ještě nedostali.
Ty jak známo nejsi hlučan, žiješ v Polešovicích. Proč ses rozhodl o Hluk a hraješ tu již několik let? Určitě máš i jiné nabídky, několikrát si se ale nechal slyšet, že ti Hluk přirostl k srdci a raději hrál za Béčko než šel jinam. Čim to?
Tak první impulz pro to abych začal hrát v Hluku, byl můj dlouholetý kamarád Jan Dufka, se kterým jsem hrával řadu let a prošel jsem s ním fotbalovou akademii v 1. FC Slovácku a přes kterého jsem se do týmu dostal, za což mu patří velký dík. A tuším, že již třetí sezonu (s výjimkou jednoho podzimu) hraji za Spartak. Za tu dobu mně opravdu přirostl hodně k srdci, mám zde spoustu přátel a je zde okolo spartaku parádní parta, což je pro mě hlavní důvod, proč nechci opouštět tento klub. Co se týče béčka, tak pokud mi to čas dovolil, tak jsem vždy rád pomohl a bude tomu tak i do budoucna. Nabídka se občas nějaká objeví, ale dokud cítím, že mám mužstvu co dát a naopak Hluk bude o mé služby stát, tak bych chtěl hrát krajský přebor.
Za celou dobu v Hluku si v přátelských i mistrovských zápasech vstřelil pouze jeden gól a tento podzim už 7, co se změnilo? Pomohl Ti především posun do středové řady?
Říkáte 7? To je pěkné!(smích) Ale úplně přesně nevím kolik branek jsem letos dal. Víte, já jsem nikdy nebyl žádný obávaný střelec, takže jsem za každý gól rád a cením si ho. Zvláště pak těch, které jsou pro Hluk důležité a mají nádech bodového zisku. Pravdou je, že z pozice stopera se před branku soupeře tak často nedostanete. A jestli mi pomohlo, že mě trenér využívá i na pozici středního záložníka? Těžko říct, spíš si myslím, že je to občas dílem náhody a štěstí a taky že jsem byl vždycky takový haluzák.
Posuňme se k Tobě? Co Tvá trenérská kariéra? Doslechl jsem se o lukrativním angažmá u Slováckých fotbalistek.
Ano, mimo mou vlastní fotbalovou kariéru trénuji kluky ve Slovácku, momentálně jsme u kategorie U14, což jsou starší žáci. Je vidět, že máte opravdu dobré informace, protože pravdou je i to, že vypomáhám u hráček 1. FC Slovácko, které hrají celostátní ligu. Je to pro mě zase nová zkušenost, ale zásadní rozdíl v tom nevidím. Jak starší žáci, tak i ženy potažmo juniorky jsou velmi pracovité, cílevědomé, takže práce s nimi mě baví.
Jinak stále ještě studuješ? Co přesně? A co Tvé další plány po skončení školy?
Co se týče školy, tak bych ji měl snad letos zdárně dodělat a zakončit tím můj studentský život. No a co dál? Nějaké plány jsou, tak uvidíme, jak se to bude všechno vyvíjet. Každopádně děkuji za rozhovor a věřme v lepší zítřky Spartaku.
Příští středu Vám přinesem hodnocení sezóny trenérem B mužstva Zdenkem Horákem.
Milde, po mnoha kvalitních a úspěšných letech v Krajském přeboru na A tým přišla krize a po podzimní části se trčí až na předposledním místě. Co se stalo? Vždyť z týmu skoro nikdo neodešel, naopak přišli talentovaní Motyčka, Zelenka a Masařík.
Samozřejmě všichni jsme si vědomi toho, že se na jaro bude hrát o holé přežití v krajském přeboru. Co se týče nějaké hlubší analýzy podzimu, tak to bych asi nechal na trenérovi. Ono těch příčin je zřejmě více. Z mého pohledu ale byl docela zásadní vstup do soutěže, který nám nevyšel a pak jsme až na nějaké záblesky šli výsledkově z bláta do louže. Asi jsme v tom úvodu soutěže moc spoléhali na střelce Dohnyho, kterého však začátek také nezastihl ve střelecké formě a po 4. kole odjel zpátky do zámoří, kde k naší škodě již svůj um prodává. Nemyslím si, že bychom po herní stránce (až na nějaké výjimky) zásadně propadli, ve většině zápasů jsme byli dokonce lepším týmem. A však rozhodují branky a na ty se bohužel hrozně nadřeme, a když tomu připočtu mnohdy lacině obdržené branky, tak jsme tak, kde jsme.
Co čekáš od zimní přípravy? Je potřeba tvrdě potrénovat, posílit kádr nebo je to jen o psychice mužstva?
Příprava bude dlouhá a nic jiného než tvrdě trénovat a důkladně se připravit na jaro nám v této situaci nezbývá. Co se týče posil, tak to je znovu asi otázka na vedení.
Na první nepostupové místo ztrácíte tři body, pak už je tam ale odstup osmi bodový. To není moc lehká úloha. Věříš, že se začne vyhrávat a Krajský přebor se zachrání?
I přes nepovedený podzim, kdy jsme těch bodů moc neudělali, není pořád nic ztraceného. Věřím, že mužstvo má sílu na to, aby stáhlo klidně i těch osm bodů. Je třeba myslet pozitivně, vždyť jsme například v semifinále poháru, tak daleko jsme se ještě nedostali.
Ty jak známo nejsi hlučan, žiješ v Polešovicích. Proč ses rozhodl o Hluk a hraješ tu již několik let? Určitě máš i jiné nabídky, několikrát si se ale nechal slyšet, že ti Hluk přirostl k srdci a raději hrál za Béčko než šel jinam. Čim to?
Tak první impulz pro to abych začal hrát v Hluku, byl můj dlouholetý kamarád Jan Dufka, se kterým jsem hrával řadu let a prošel jsem s ním fotbalovou akademii v 1. FC Slovácku a přes kterého jsem se do týmu dostal, za což mu patří velký dík. A tuším, že již třetí sezonu (s výjimkou jednoho podzimu) hraji za Spartak. Za tu dobu mně opravdu přirostl hodně k srdci, mám zde spoustu přátel a je zde okolo spartaku parádní parta, což je pro mě hlavní důvod, proč nechci opouštět tento klub. Co se týče béčka, tak pokud mi to čas dovolil, tak jsem vždy rád pomohl a bude tomu tak i do budoucna. Nabídka se občas nějaká objeví, ale dokud cítím, že mám mužstvu co dát a naopak Hluk bude o mé služby stát, tak bych chtěl hrát krajský přebor.
Za celou dobu v Hluku si v přátelských i mistrovských zápasech vstřelil pouze jeden gól a tento podzim už 7, co se změnilo? Pomohl Ti především posun do středové řady?
Říkáte 7? To je pěkné!(smích) Ale úplně přesně nevím kolik branek jsem letos dal. Víte, já jsem nikdy nebyl žádný obávaný střelec, takže jsem za každý gól rád a cením si ho. Zvláště pak těch, které jsou pro Hluk důležité a mají nádech bodového zisku. Pravdou je, že z pozice stopera se před branku soupeře tak často nedostanete. A jestli mi pomohlo, že mě trenér využívá i na pozici středního záložníka? Těžko říct, spíš si myslím, že je to občas dílem náhody a štěstí a taky že jsem byl vždycky takový haluzák.
Posuňme se k Tobě? Co Tvá trenérská kariéra? Doslechl jsem se o lukrativním angažmá u Slováckých fotbalistek.
Ano, mimo mou vlastní fotbalovou kariéru trénuji kluky ve Slovácku, momentálně jsme u kategorie U14, což jsou starší žáci. Je vidět, že máte opravdu dobré informace, protože pravdou je i to, že vypomáhám u hráček 1. FC Slovácko, které hrají celostátní ligu. Je to pro mě zase nová zkušenost, ale zásadní rozdíl v tom nevidím. Jak starší žáci, tak i ženy potažmo juniorky jsou velmi pracovité, cílevědomé, takže práce s nimi mě baví.
Jinak stále ještě studuješ? Co přesně? A co Tvé další plány po skončení školy?
Co se týče školy, tak bych ji měl snad letos zdárně dodělat a zakončit tím můj studentský život. No a co dál? Nějaké plány jsou, tak uvidíme, jak se to bude všechno vyvíjet. Každopádně děkuji za rozhovor a věřme v lepší zítřky Spartaku.
Příští středu Vám přinesem hodnocení sezóny trenérem B mužstva Zdenkem Horákem.
